Pod pojmem Společnost si nejčastěji vybavíme lidi a jejich vztahy mezi nimi co se týče práce a různých koníčků, které sdílejí. Můžou to být sportovní zábavy (amatérský nohejbal, badminton, bowling), vzdělávací aktivity, hudební (koncerty), filmové (kina, divadla, filmy), ale také vztahy intimní i anonymní. Právě taková společnost je v poslední době častá než tomu bylo kdysi. Určitě na tom není nic špatného, špatné je to, že toho někteří lidé využívají jen k vlastnímu potěšení a na tom druhém to může i poznamenat, nemusí potom tolik věřit jiným lidem.
Někteří lidé společnost druhých nevyhledávají, dokonce je může i děsit a raději tráví čas jen se sebou, například nad knihou nebo filmem. Takové jedince nemá cenu přesvědčovat, aby s Vámi někam šli. Nesmíme si plést takové lidi s těmi, kteří nemají například náladu, protože se jim třeba nic nedaří a chtějí mít čas a klid jen sami pro sebe. Takovým lidem dáme pauzu, ale určitě se k Vám jiný den opět přidají. Já osobně patřím asi k oběma variantám společnosti – mám ráda samotu a svůj klid, dívám se ráda o samotě na seriály a filmy, čtu si knížku, anebo když někam jdu ven na skleničku, nepotřebuji, aby mě někdo doprovázel, nicméně také nedokážu být stále sama, ale potřebuji nějakou svou vrbu, které bych se svěřila, zasmála se, ale také probírala životní radosti i strasti.
V dnešní technologické době si můžeme společnost užívat i online, aniž bychom někam chodili. Díky sociálním sítím si můžeme nejen s lidmi psát, ale také volat prostřednictvím videohovorů, a buď se domlouvat na srazu, anebo jen tak si popovídat. Přiznám se, že se mi tato varianta líbí, protože čím je člověk starší a má více povinností například s dětmi, nemůže se tolik stýkat s lidmi, na kterých mu záleží. A byla by škoda o takové lidi přijít jen kvůli tomu. Kdo neholduje všem technickým a moderním věcem, může si s lidmi i po staru dopisovat. V dnešní době jsou takoví lidé spíš už vzácnost, ale stále to má své kouzlo.